1. Z nabídky různých druhů kartáčků se mi točí hlava. Potřebuji opravdu drahý kartáček s futuristickými tvary a různě modelovanými vlákny?
- Nejlepší kartáčky mají jednoduchou malou hlavičku, která má hustá, rovně střižená a jemná vlákna. Čím jsou vlákna hustější, tím má kartáček lepší schopnost rozrušit zubní povlak. Přímá úměra, to znamená, že čím dražší kartáček- tím lepší- neplatí. Na trhu jsou i drahé kartáčky, ale špatné.

2. Zubaři tvrdí, že nejlepší kartáčky jsou měkké, ale renomované značky nabízejí i tvrdé. Proč to dělají? Je za tím nějaký chyták?
- V obchodě rozhodně sáhněte po měkkém, tedy soft kartáčku. Tvrdší může při čistění poškozovat dásně a odhalovat zubní krčky. Proč se vyrábějí i tvrdé kartáčky? Kdysi se vyráběly kartáčky s přírodními štětinami, a když se postupně začaly kvůli bakteriím nahrazovat syntetickými, výrobci dokázali do plastu vložit pouze tvrdá vlákna. Vývoj však šel dopředu a po středně tvrdých kartáčcích technologie pokročily natolik, že umíme vyrobit i měkké. Tvrdé se vyrábějí proto, jelikož existuje skupina lidí, která je kupuje. Přitom se nedoporučují už ani středně tvrdé kartáčky.

3. Je pravda, že žvýkačka pomáhá proti zubnímu kazu? Není to jen reklama?
- Částečně pomáhá tím, že stimuluje tvorbu slin, které ředí kyselé prostředí v ústech a upravují tak Ph. Příroda nás však nestvořila jako přežvýkavce, takže vedlejším efektem je v posledním době hlavně u mladých lidí často žvýkajících žvýkačku onemocnění čelistního kloubu. Proto se má žvýkat 5 minut a poté žvýkačku vyplivnout. Stejnou službu jako žvýkačka udělá vypláchnutí úst čistou vodou.

4. Je pravda, že když si vyčistím zuby těsně po jídle, ublížím jim?
Těsně po jídle není třeba zuby drhnout, protože hrozí riziko poškození skloviny, která je změklá právě procesem, který spustilo jídlo. Nejlepší je zuby čistit večer před spaním. Stačí jednou za den, ale perfektně. Aby povlak narostl do takové síly, která je škodlivá, potřebuje aspoň 24 hodin.

5. Co je pro zuby horší? Sladký cukr, nebo kyselý džus?
- Sladké potraviny jsou pro zuby horší tehdy, když si je špatně čistíme a je na nich zubní plak. Tvoří ho bakterie, které přeměňují cukry na kyseliny. Kyseliny potom odvápňují sklovinu. Kyselé potraviny, džusy, šťávy či ovoce jsou zase pohromou i pro dobře vyčištěné zuby. Zub je totiž hladký a kyselina působí přímo na sklovinu. Výsledek je v podstatě stejný.

6. Proč se mi tvoří zubní kámen více než jiným?
- Zubní kámen se tvoří každému, kdo si špatně čistí zuby. Je pravda, že lidé, kterým se tvoří méně slin, mají větší pravděpodobnost na tvorbu kamene. Ale pokud by si čistili zuby pořádně, problémy by neměli ani oni. Na to, aby se začal kámen tvořit, je potřeba více než 48 hodin.

7. Kolikrát za život si můžu vybělit zuby, aniž by se mi poškodily?
- Bělení zubů je jen pro lidi, kteří mají chrup bezchybný, anebo perfektně opravený. Peroxidy dokážou nejvíce ublížit zubům plombovaným nebo jinak problémovým. Když se bělidlo dostane do štěrbinek mezi plomby nebo do jiných otvorů, dokáže způsobit velkou citlivost anebo odumření zubu. Pokud dodržíte všechny zásady péče o bílé zuby, nemusíte proceduru ordinačního bělení opakovat několik let.

 8. Jsou káva a červené víno největšími nepřáteli bílých zubů?
- Horšími nepřáteli jsou sypané čaje. Zkuste nechat v bílém keramickém hrnečku přes noc čaj. Povlak, který se vytvoří, se umývá těžko. Ale pokud se milovníci čajů vyzbrojí správným kartáčkem a perfektní hygienou, můžou si čaj dopřát bez obav.

9. Bojím se chemického bělení, mám šanci na bělejší úsměv?
- Barva zubů je daná většinou geneticky a jen málo závisí na průsvitné sklovině. Více je závislá na barvě vnitřní části zubu, která je tmavší. Někdy se dá profesionálním mechanickým vyčištěním dosáhnout zesvětlení o dva až tři odstíny. Existuje i velmi šetrné chemické bělení, které působí jen na povrchové vrstvy a nepronikne hluboko do zubu.

10. Zuby mi věkem zežloutnou, přestože si je budu čistit?
- Pravděpodobně ano. Zubní sklovina se totiž opotřebováním ztenčuje a časem prosvítá vnitřek zubu, u kterého je barva daná.

11. Ubližuji zubům, pokud si dávám kávu se zmrzlinou?
- Zuby asi nejvíce nesnáší střídání teplého a studeného, protože dochází k popraskání skloviny. Časem se opotřebuje každá sklovina, ale není ji potřeba ubližovat kombinací horkých a studených jídel, klepáním lžičkou o zuby či louskáním pistácií.

12. Potřebuji zuby moudrosti?
- 90% lidí zuby moudrosti neboli osmičky překážejí. Někdy vyrůstají až po 40. roce života. Když připustíme Darwinovu teorii, že jsme se vyvinuli z opice, tak jen zkonstatujeme, že opice měla dostatečně velká ústa na všechny zuby. Člověku se dutina ústní zmenšila, protože se zvětšil mozek. Počet zubů však zůstal. Jsou tedy hustě stlačené na sebe, hůř se čistí a lépe se kazí. Ve Švýcarsku například trhají standartně osmičky dětem do 16 let, tedy v době, kdy ještě nemají vyvinuté kořeny.

13. Můj děda i můj otec měli parodontitidu, vypadají i mně zuby do 40 let?
 - Tak jako je žloutenka typu A nemocí špinavých rukou, tak je zánět parodontu nemocí špinavých zubů. Tímto onemocněním trpí pouze ti, kteří si špatně čistí zuby. Není to dědičné, dědí se pouze špatné návyky. Proto je dobré, pokud chodí rodiče i děti ke stejnému zubaři, ten je dokáže,,vychovat“. Děti totiž napodobují dospělé